THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nenechajte sa zmiasť tým, že živák „Rock Dream“ vychádza pod hlavičkou BORIS WITH MERZBOW. Príspevok japonského noisovo-elektronického guru sa obmedzuje na škrípajúci elektronický podmaz so síce meniacou sa intenzitou, no stále v podobe amorfného zvukového chuchvalca.
Zbytok sú „čistí“ BORIS, zachytení na sklonku predminulého roku v Tokiu. Medzi zásadné skladby (tridsaťpäťminútový „Feedbacker“ zaberá prevažnú časť prvého disku) sa vtesnala pätica kusov z ešte stále aktuálnej radovky „Pink“: hymnická „Farewell“ na rozdiel od albumu, z ktorého pochádza, túto nahrávku skutočne uzatvára a nesklamú ani zbesilé noise-punkové čísla „Pink“ a „Just Abandoned My-self“. Z kolaborácie s Michio Kuriharom pochádza „Rainbow“, jediná skladba odspievaná gitaristkou Watou a zároveň snáď najsilnejšia pieseň, pod akú sa BORIS v ostatnej dobe podpísali. Ochutnávkou z pripravovanej štúdiovky „Smile“ je coververzia zabudnutej japonskej superskupiny PYG; skladba s názvom „Flower Sun Rain“ je dokonca jedným z vrcholov tohto dvojdisku a ďalším z radu dôkazov, že BORIS majú dnes rovnako blízko k modernému metalu, ako k odkazu psychedelickej artrockovej scény rokov sedemdesiatych. Konieckoncov práve predošlá spolupráca s Merzbowom bola vylisovaná do drážok sedempalcového vinylu obsahujúceho coververzie THE BEATLES a KING CRIMSON.
„Rockový sen“ však na prvé vypočutie upúta hlavne surovým zvukom, je zdanlivo ťažké povyťahovať si to svoje z nevyváženej, valcujúcej hlukovej masy zefektovaných gitár a kričaného spevu – obzvlášť, keď prvý kotúč začína už spomínaným polhodinovým väzbením. Až otočenie ovládača hlasitosti doprava zabrnká na strunu déjà vu – presne takou, nezriedka bolestivou hlukovou guľou sú koncerty BORIS. Playlist „Rock Dream“ sa navyše s repertoárom prezentovaným počas európskeho turné príjemne prelína.
V záplave nahrávok, ktoré na najrozličnejších formátov na domáci, americký i európsky trh BORIS chrlia, je ťažké orientovať sa. „Rock Dream“ je istým oporným bodom, vydaním, ktoré má zmysel. Zachycuje „normálnejšiu“, menej experimentálnu a aktuálnu podobu BORIS. A ak to vaša aparatúra zvládne, dokáže pomerne verne sprostredkovať koncertný zážitok. O tom by mali živáky byť.
Autentický a reprezentatívny živý dvojalbum.
8 / 10
1. Feedbacker
2. Black Out
3. Evil Stack
4. Rainbow
5. Pink
6. Woman On The Screen
7. Nothing Special
8. Ibitsu
9. A Bao A Qu
10. The Evilone Which Sobs
11. Flower Sun Rain
12. Just Abandoned My-self
13. Farewell
Walrus/Groon (EP) (2007)
Rock Dream (2007)
04092001 (2005)
Sun Baked Snow Cave (2005)
Megatone (2002)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Diwphalanx / Southern Lord
Stopáž: 110:30
Produkce: BORIS WITH MERZBOW
Studio: nahraté naživo v Earthdome, Tokio, 18.11.2006
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.